Prestižní škola bez časopisu je jako rybník bez ryb – jde to, stojí, ale i tak to není ono (není čím se chlubit). Poslední číslo s mojí grafikou vyšlo na podzim roku 2016, poté se začalo proslýchat, že jedno číslo (zimní) vynecháme a přeskupíme síly, jenže to se už redakce rozpadla. Poté jsem byl požádán, zda bych nespolupracoval na ještě jednom čísle (Léto 2017), jenže redakce nebyla a slečna, kterou jsem byl požádán byla možná jediná, která chtěla na škole (kromě nečinného vedení) mít ještě něco společného s časopisem The GULZ Times. Odmítl jsem spolupráci a zatloukl tak hřebíky do rakve našemu časopisu.
Dalo by se možná říct, že chvilku klid byl, avšak vedení školy se stav bez časopisu nezamlouval. Netrvalo dlouho a na začátku nového školního roku 2017/18 dostala naše učitelka češtiny nový úkol, ze kterého nikdo nadšený nebyl, ba ani ona. Naše třída byla vybrána pro právě zmiňovaný úkol – nový školní časopis. Měli jsme zajistit povinně 4 čísla na tento školní rok, pokud bylo číslo přijatelné, tak jsme byli odměněni jedničkou z českého jazyka. Zrodil se název GULZoviny (od slova noviny a zkratky našeho gymnázia – GULZ Gymnázium U Libeňského zámku).
Naše třída tvořila 4 čísla ve 4 partách, mělo vyjít podzimní, zimní, jarní a letní číslo. Je pravda, že naše třída byla pro vedení školy pro tento úkol ideální – hned 3 lidé z naší třídy měli zkušenosti z již předešlé redakce The GULZ Times (šéfredaktorka, grafik a kolega redaktor, který byl z redakce vyloučen pro nedostatečně kvalitní příspěvky).
Za svůj díl na zimním čísle 2017/18 jsem obdržel jedničku. Vytvořil jsem pro něj grafiku, která nebyla náročná na tisk a nesla můj znatelný rukopis, a napsal jeden článek – nebyl můj první, ale opět byl o florbale. Oficiálně jsem se podílel na jednom čísle, ale ve skutečnosti můj rukopis byl nepřehlédnutelný ještě na posledním čísle, na proklínaném a pozdě vydaném čísle Léto 2018. Zpoždění nebylo na mé straně, ale spíš bych zmínil, proč je můj rukopis znát i na tomto čísle. Grafici z letního čísla buď neuměli nebo byli líní (kdo ví) sestavit grafiku pro své číslo, a tak se se mnou dohodli, že pro ně grafiku udělám. Za odměnu jsem měl slíbeny 3 kartóny našich oblíbených nápojů Capri-Sonne (dnes Capri-Sun), dostal jsem však jen dva, a ještě k tomu oba pomerančové. Platba nebyla předem, a tak nemůžeme říct, že jsem číslo odfláknul. Bohužel z těchto důvodů není na obálce mé jméno, co by grafika.
Níže jsou k dispozici ony zmiňovaná čísla GULZovin, na kterých jsem se podílel nejen coby grafik.
